Oxid titaničitý (Titanium Dioxide) v kosmetice
Čistý oxid titaničitý je jemný bílý prášek, který poskytuje jasný bílý pigment. Získáváme ho v přírodě primárně těžbou různých druhů minerálů. Během těžby mohou v minerálech zůstat nečistoty (olovo, železo), proto je nutné ještě následující syntetické čištění, které zajistí zdravotní nezávadnost konečného produktu.
Následně může být použit i v kosmetice. Vyrábí se ve formě bílého prášku rozpustného v roztoku silných kyselin. Říká se mu titanová běloba, protože patří mezi nejpoužívanější bílé pigmenty. Používá se nejen v kosmetice, ale i právě v potravinářství (E171), při výrobě papíru či barev.
Výrobci kosmetiky ho využívají jako minerální UV filtr, který chrání před slunečními paprsky. Bývá hlavně součástí opalovacích přípravků a dekorativní kosmetiky. Je to extrémně stabilní látka, která UV záření pohlcuje a přeměňuje na neškodné teplo. Poskytuje ochranu před UVA i UVB zářením. Všeobecně se oxid titaničitý považuje za bezpečnou, nekomedogenní látku, která je vhodná pro osoby s citlivou pokožkou, dokonce i pro děti a kojence. Je nesenzibilující, výhodou je, že se do pokožky nevstřebá. Je povolenou látkou pro přírodní certifikovanou kosmetiku.
Výjimkou je použití oxidu titaničitého ve velikosti nanočástic. Oxid titaničitý se vyrábí v různých velikostech a zmíněné nanočástice se naopak mohou vstřebat do pokožky a zapříčinit tak záněty a různá genetická poškození. Stávají se mutagenní a negativně ovlivňují DNA. Nanočástice výrobci přidávají do produktu z důvodu snížení bílého filmu, která zanechává krém po namazání. Naštěstí Evropská unie vyžaduje v tomto případě označení na produktu slovem „nano“. Můžeme potvrdit, že naše kosmetika, která má sloučeninu na konci INCI (tedy koncentrace je skutečně malá) nanočástice neobsahují.
Aby bylo ještě jasněji. Tak každý z nás se s ním v životě potkává na bežné denní bázi. Oxid titaničitý je totiž zkrátka skoro všude, kam se podíváme.
Najdete ho totiž i v běžných zubních pastách, deodorantech, v dekorativní kosmetice, od korektorů přes make-upy až po oční stíny.
Doopravdy způsobuje oxid titaničitý rakovinu, nebo jde o zbytečnou paniku?
V několika evropských zemích, včetně Itálie a Francie, se šíří znepokojivá informace o obsahu nežádoucího potenciálního karcinogenu v oxidu titaničitém. Francouzský národní ústav pro zemědělskou vědu (INRA) totiž zveřejnil laboratorní testy, které prokázaly, že myši vystavené oxidu titaničitému v podobě nanočástic mají daleko vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny tlustého střeva.
Vzhledem k tomu, že šlo o test vykonaný na myších, není možné automaticky předpokládat, že stejné účinky bude mít látka i na člověka. Testy se navíc týkaly pouze nanočástic, o kterých už jsme se zmínily, že naše kosmetika neobsahuje. Výzkum tedy je dobrým výchozím bodem pro další bádání, rozhodně však není důvod šířit PANIKU.
Přesto je potřeba si dávat pozor... ale na co?
Je dobré, že se stále neprokázalo, že by to bylo látkou škodlivou, protože se nevtřebává. Je tedy spíše problém u sypkých produktů, kde hrozí vdechnutí. Také je dobré mít ho na zadních příčkách složení produktů. TZV. INCI. To znamená, že jeho koncentrace je malá a jeho použití je, prozatím, bezproblémové.
